Počítačová myš je dnes běžnou součástí našich životů. U stolních počítačů se jedná o nezbytný nástroj pro jejich plnohodnotné ovládání. U notebooků je myš alternativou k touchpadu pro efektivnější a pohodlnější práci. Ale jaká je vlastně její historie? Jak se vyvinula od svých skromných začátků do podoby, kterou známe dnes? 
Patent vznikl před 77 lety
21. června roku 1967 podal vynálezce Douglas C. Engelbart ze Stanfordského výzkumného institutu (SRI) patentovou přihlášku pod názvem „Ukazatel X-Y polohy pro zobrazovací systém“. Pod tímto technickým názvem se skrývalo zařízení, které dnes většina lidí zná jako počítačovou myš. Ačkoli tehdejší prototyp vypadal zcela odlišně od dnešní moderní verze, byl prvním krokem k vytvoření nástroje, který dnes běžně používáme.
Původní podoba počítačové myši
Široké veřejnosti byla počítačová myš představena o více než rok později, tedy v roce 1968 na konferenci Fall Joint Computer Conference v San Franciscu. Tehdejší podoba myši byla od dnešního typu dost odlišná. Původní myš se skládala z hranatého dřevěného těla a jednoho červeného tlačítka. Uvnitř dřevěné „krabičky“ byly dva kovové kotouče pro udávání změn pozice ve směrech nahoru, dolů a do stran
Proč název myš?
Autor názvu myš není znám. Vynálezce Engelbart ani nikdo z jeho okolí si nikdy nevzpomenul, kdo a proč jeho vynálezu začal říkat myš. Jako nejpravděpodobnější se jeví verze s kabelem, který ze zařízení vycházel a vypadal právě jako ocásek myši. Podle jiné verze se kurzoru říkalo „kočka“, jelikož vypadá, že pronásleduje pohyby zařízení (myši).
Kuličková myš
Systém dvou navzájem kolmých kotoučů měl nedostatky v ovládání a přesnosti, a proto byl nahrazen kuličkou. Snímání pohybu kuličkové myši nejprve fungovalo čistě mechanicky. Kulička konkrétně točila kolečky, které pohyb přenášely dále. Později byl pohyb kuličky snímán bezkontaktně pomocí optiky.
Nevýhodou kuličkové myši bylo její časté zanášení nečistotami, a tím pádem snížená funkčnost. Dnes je již tento princip překonán a kuličkovou myš tak používají spíše nadšenci.
Optická myš
Historie optické myši sice sahá až do 80. let, dlouhou dobu však fungovala jen se speciální podložkou, její cena byla vysoká a pro širokou veřejnost tak byla prakticky nepoužitelná.
V roce 1999 se díky modernímu optickému snímači stala optická myš použitelnou pro širokou veřejnost. V momentě, kdy už nevyžadovala speciální podložku a stala se cenově dostupnou, optická myš svého „kuličkového“ předchůdce relativně rychle vystřídala a dnes je naprostým standardem. Oproti kuličkové myši je přesnější, lépe se ovládá a funguje téměř na všech površích. Optická myš špatně funguje pouze na nestrukturovaných površích jako sklo, zrcadlo atd.
Laserová myš
Alternativou k optické myši je laserová myš, která má zpravidla lepší snímací schopnost a rychlost a funguje lépe na hladkém a lesklém povrchu. Její pořizovací cena je však o něco vyšší.
Díky lepší a rychlejší snímací schopnosti je oblíbená u hráčů počítačových her. Fungování na všech površích je zase velkou výhodou pro uživatele, kteří často cestují a narážejí tak na různé podmínky pro práci.
V jiném článku jsme se věnovali i historii klávesnice, tedy dalšímu důležitému nástroji pro interakci s počítači.